Francouzská dirigentka Nathalie Stutzmann má za sebou něco, co žádný jiný dirigent na světě: kariéru barokní altistky. V podcastu Philharmonious se zamýšlí, jak dosáhnout okouzlení, které hudba může přinášet. Jejím receptem je kombinace tvrdé přípravy, hudební spontánnosti a vzájemné důvěry.
„Dirigovat je zvláštní povolání. Spoustu hodin jen sedíte u stolu, čtete partituru, snažíte se pochopit její strukturu a vytvořit si vlastní představu o interpretaci. A pak máte pouhé dva dny na to, abyste ji na zkouškách předali orchestru. A to je tak krátká doba,“ říká Stutzman, která debutuje s Českou filharmonií s díly Mozarta a Čajkovského.
Podle francouzské dirigentky je krom poctivé přípravy ale třeba i dát na hudební instinkt: „Hudba by měla být organická, měla by vycházet z pocitů. Je to vždycky úžasný okamžik, když skončíte poslední zkoušku a už jen očekáváte kouzlo koncertu.“
K jeho dosažení je nutná důvěra mezi dirigentem a orchestrem. „Umožňuje vám riskovat, udělat něco jinak nebo reagovat v daném okamžiku. Každý den jsme jiní. I když máte velmi přesnou vizi, stejně se ráno probudíte s jinou náladou,“ poznamenává hudební ředitelka Atlanta Symphony Orchestra.
Zda a v čem jí schází pěvecká kariéra, proč je na dirigování nejtěžší psychologie a jaké je její hudební krédo se dozvíte v nejnovějším díle podcastu Philharmonious.
This is the body of the modal. You can put any HTML content here.