Český spolek pro komorní hudbu • Jiří Rajniš

Mladý český barytonista Jiří Rajniš ml. působil ještě donedávna především v zahraničí, kde proslul především svým hostováním ve slavné milánské La Scale. Svou mezinárodní kariéru nastartoval již v průběhu studií: po absolvování hudebně-dramatického oddělení Pražské konzervatoře se vydal na University of California v Los Angeles. „Tam jsem se naučil důležitou zásadu: ‚Všechno je jen na tobě, nikdo ti nepomůže!‘ Studium a život v Americe, zkoušení konkurzů do tamních produkcí, coachovací program při MET, stovky mailů a hodin strávených v letadle i v autě při hledání práce donutí člověka přemýšlet hodně samostatně,“ konstatuje Rajniš, co vše mu pobyt v Americe dal.

Kromě studia zpěvu pak za „životní součást povolání operního pěvce“ považuje také svou hereckou průpravu. „Když jsem byl malé dítě, propadl jsem divadlu jako celku. Nejen inspirací, že jsou moji rodiče operními pěvci, ale hlavně mě fascinovala nádherná scéna operních produkcí. Dnes už tomu tak není, ale vlastně jsem celé dětství maloval návrhy kostýmů a scén,“ vzpomíná Rajniš, který se na divadelních, resp. operních jevištích pohybovat velice brzy. V roce 2013 – to mu bylo čerstvě 21 let – ho například při účasti na festivalu Sommeroper Bamberg periodikum Opernglass nazvalo „Nejmladším českým Donem Giovannim na zahraniční scéně“. V letech 2017–2019 pak působil v angažmá v drážďanské Semperoper jako člen Junges Ensemble. Za dosud snad největší kariérní průlom by se dal považovat debut v milánské La Scale v sezoně 2022/23, kdy zastal roli Prvního Nazaretského v opeře Salome.

„Pokud máte v životopise ‚razítko‘ například z La Scaly, máte logicky i silný zahraniční management, skvělé materiály a kvalitně natočené nahrávky, tak je mnohem lehčí zaujmout další šéfy divadel,“ konstatuje svou současnou situaci barytonista, který v současné době dostává množství nabídek z evropských divadel. V La Scale se představil posléze také jako Hajný v Rusalce (v její historicky první inscenaci v tomto operním domě) a v sezoně 2025/26 pak v Lady Macbeth Mcenského újezdu. V italských a francouzských divadlech (Modena, Pisa, Mety) zazářil jako Guglielmo v Così fan tutte; účinkoval také například v Nancy, Curychu či Palermu. Spolupráce ho dále váže i se slovenskými a českými divadly a je mj. stálým hostem Národního divadla v Praze a Státní opery. „Člověk se nesmí bát. Strach je nepřítel a to, co jedinec umí, to mu nikdo jiný nikdy nesebere!“ doznává Rajniš.

Kromě operního působení má za sebou též četná koncertní vystoupení, například s Bamberskými symfoniky či Českou filharmonií a několikrát hostoval v koncertních síních v Berlíně, Ingolstadtu, Mnichově či Vídni. Na pódiu či jevišti stanul například vedle Christiana Thielemanna, Allana Gilberta či Johna Fioreho. V českém prostředí navíc vystupuje se svým souborem „Napolitan Quartet“, který posluchačům po celé České republice představuje napolitánské písně v modernější stylizaci. 

Slovenský klavírista a korepetitor Róbert Pechanec studoval na konzervatoři v Žilině a na Vysokej škole múzických umení v Bratislavě. Již v průběhu studia na konzervatoři se začal věnovat spolupráci se zpěváky a od roku 1990 pravidelně působil jako korepetitor na pěveckých mistrovských kurzech. Toto kariérní nasměrování bylo několikrát pozitivně ohodnoceno: v letech 2004 a 2005 získal cenu pro nejlepšího korepetitora na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech, v roce 2008 pak na Mezinárodní pěvecké soutěži Mikuláše Schneidera-Trnavského v Trnavě. Koncertní cesty ho již zavedly do řady evropských zemí (kromě Slovenska a Česka také například Německo, Polsko, Rakousko, Švýcarsko Francie či Itálie) a významná byla i jeho spolupráce s Wexfordským operním festivalem, kde v letech 2000–2004 působil jako korepetitor a vedoucí hudebního nastudování (Figarova svatba, Jeníček a Mařenka, Lazebník sevillský, Cesta do Remeše). Zároveň zde měl příležitost koncertně vystoupit s řadou předních sólistů.

Pravidelně spolupracuje také s několika domácími zpěváky, se sopranistkou Adrianou Kučerovou (Paříž, Brusel, Salcburk aj.), tenoristou Pavlem Bršlíkem (Státní opera v Berlíně, Théâtre de la Monnaie v Bruselu) či basistou Štefanem Kocánem (Vídeň, Paříž, Pražské jaro). Od roku 1999 působí také jako pedagog na Vysokej škole múzických umení v Bratislavě.