1 / 6
Český spolek pro komorní hudbu • Alinde Quintet
Alinde Quintet se již několik let profiluje jako jedno z našich nejlepších dechových kvintet. Své místo mezi nejen domácí špičkou členové stvrdili vítězstvím na soutěži ARD 2024. Publiku se soubor představí v původním repertoáru i skladbách upravených, s těžištěm v dílech seveřanů.
Program
Giuseppe Verdi (arr. Joachim Linckelmann)
Síla osudu, předehra k opeře
Dmitrij Šostakovič (arr. Mark A. Popkin)
Smyčcový kvartet č. 8 c moll, op. 110
Pēteris Vasks
Dechový kvintet č. 2 „Music for a Deceased Friend”
Edward Grieg (arr. David Walter)
Norské tance, op. 35
Účinkující
Alinde Quintet
Anna Talácková flétna
Barbora Trnčíková hoboj
David Šimeček klarinet
Petr Sedlák fagot
Kryštof Koska lesní roh

Prodej jednotlivých vstupenek na abonentní koncerty (orchestrální, komorní, edukační) začne 2. června 2025 v 10.00.
Prodej jednotlivých vstupenek na všechny veřejné generální zkoušky zahájíme 10. září 2025 v 10.00.
Zákaznický servis České filharmonie
Tel.: +420 227 059 227
E-mail: info@ceskafilharmonie.cz
Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod.
Účinkující
Alinde Quintet

Dechový soubor Alinde Quintet, vítěz prestižní soutěže ARD v Mnichově, byl založen na začátku roku 2019 mladými hudebníky v Praze. „S flétnistkou Aničkou Taláckovou jsme společně hrály v různých komorních uskupeních už za dob studií na hudebním gymnáziu na Žižkově a přestože jsme se poté rozutekly na vysoké školy různě po republice i do zahraničí, nakonec jsme k sobě našly cestu zpět. Bylo to v období hledání našich prvních angažmá v orchestrech a založení souboru jsme tehdy vnímaly mimo jiné jako skvělou průpravu pro naše orchestrální hraní. Oslovily jsme klarinetistu Davida Šimečka a později se k nám přidal Kryštof Koska na hornu a Petr Sedlák na fagot,“ vzpomíná na začátky souboru první hobojistka České filharmonie Barbora Trnčíková.
Laureáti mnoha mezinárodních i národních soutěží (Pražské jaro, Mezinárodní soutěž v Chieri apod.) začali brzy sbírat také ceny ze soutěží komorní hry. Již krátce po svém založení vyhrál Alinde Quintet první cenu v mezinárodní konkurenci dechových kvintet na Bucharest International Music Competition a zanedlouho také první cenu v komorní hře v ODIN International Music Competition a třetí cenu z Mezinárodní soutěže komorních souborů OPUS. Zásadním úspěchem bylo získání třetí ceny v Mezinárodní soutěži komorní hry Carla Nielsena v Kodani v roce 2023 a účast ve finále soutěže ROSL v Londýně. Cesta Alinde Quintetu vyvrcholila v roce 2024 vítězstvím v Mezinárodní hudební soutěži ARD v Mnichově.
Členové souboru, absolventi prestižních univerzit v Londýně, Bruselu, Lublani, Lyonu, Praze a Brně, nyní zastávají vedoucí pozice v předních českých i zahraničních orchestrech, jako jsou Orchestr Národního divadla, Filharmonie Brno, Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK, Münchner Symphoniker; zároveň působí v České filharmonii, Symfonickém orchestru Českého rozhlasu a Prague Philharmonia. Své orchestrální zkušenosti v minulosti získávali mj. ve věhlasných mládežnických orchestrech Gustav Mahler Jugendorchester a European Union Youth Orchestra. „Myslím, že je znát, že povětšinou působíme v orchestrech a většinou na pozicích sólových hráčů. Do ansámblu si tak přenášíme symfonický zvuk, ale zároveň i trochu ‚sólistična‘, které podle mě není na škodu, když je v omezené míře. Obecně se snažíme tvořit společný názor a zvuk; vzájemně komunikovat. Ale to je samozřejmě práce na dlouho, možná nekonečná,“ doplňuje Trnčíková.
Svůj repertoár soubor staví na věhlasných dílech pro dechová kvinteta, ale rádi často bloudí i ve vodách málo známého repertoáru, ať už z hudební historie či současnosti. Součástí jejich koncertů (a nebude tomu jinak i tentokrát) jsou často také aranže, jak ostatně ukázali také v roce 2024 při svém debutu na festivalu Pražské jaro.
Skladby
Giuseppe Verdi
Síla osudu, předehra k opeře
Giuseppe Verdi je jistě největší osobností italské opery a bel canta. Tragická opera Síla osudu (La forza del destino) čerpá tematicky ze španělského a italského prostředí a má svůj původ ve stejnojmenné hře španělského dramatika Ángela de Saavedry, vévody z Rivas. Skladatel ji napsal na objednávku z Petrohradu, kde také poprvé s mimořádným úspěchem zazněla ve světové premiéře 10. listopadu 1862 na jevišti Carského divadla. Až po půl roce se objevila ve Verdiho vlasti, v římském divadle Apollo. Verdi však s původní podobou svého hudebně dramatického díla nebyl spokojen a o šest let později k provedení v milánské La Scale operu důkladně přepracoval. Zároveň místo krátkého orchestrálního úvodu napsal velkou předehru, dodnes často hranou také samostatně na koncertních pódiích. V definitivním znění v Miláně vytvořila hlavní sopránovou roli proslulá česká pěvkyně Tereza Stolzová.
Děj opery na libreto Francesca Marii Piaveho (k pozdější textové revizi byl pro jeho nemoc přizván Antonio Ghislanzoni) se odvíjí v překvapivých zvratech. Základem je krevní msta a neodvratitelnost osudu. Mladá urozená Leonora opustila domov po nešťastné smrti svého otce, kterou způsobil neúmyslně její nápadník Alvaro. Přestrojená za mnicha najde útočiště v odlehlé poustevně, ale i tam ji nakonec vyhledá neúprosný osud v podobě dramatického konfliktu mezi stále milovaným Alvarem a pomstychtivým bratrem Carlosem.
V předehře k Síle osudu Verdi brilantně zpracoval všechny hlavní motivy spletitého příběhu s tragickým vyústěním. A to se skutečně značnou vynalézavostí a formální suverenitou. Partitura je v četných pasážích vypracována se symfonickou velkorysostí – a také v tom tkví její oblíbenost jako imponujícího koncertního čísla. Samotná opera – možná kvůli komplikovanému a nepřehlednému ději – dlouho hledala své místo v divadelním repertoáru. Ve Vídni při prvém provedení propadla a do střední Evropy dlouho nepronikla. Před 1. světovou válkou byla provedena v Hamburku a v roce 1925 její libreto upravil pražský rodák, spisovatel Franz Werfel.
Dmitrij Šostakovič
Smyčcový kvartet č. 8 c moll, op. 110
Pēteris Vasks
Dechový kvintet č. 2 „Music for a Deceased Friend”
Edvard Grieg
Norské tance, op. 35