Česká filharmonie • Wiesbaden

„Když mi bylo šest nebo sedm, moje babička se necítila dobře a doma bylo cítit napětí. Pamatuju si, že jsem tehdy vyhodila všechny z jejího pokoje, zavřela jsem dveře a začala jsem hrát skladbu, kterou jsem se právě naučila. To byla ta chvíle, kdy jsem si uvědomila, že je možné hudbou říct víc než slovy,“ vzpomíná violoncellistka Anastasia Kobekina, která si získala mezinárodní proslulost nejen svou technikou, výraznou muzikálností, ale také sympatickým projevem na koncertním pódiu i mimo něj. Narodila se do ruské hudební rodiny – matka byla klavíristka a otec skladatel –, takže cesta k hudbě pro ni byla naprosto přirozená. Violoncello si vybrala sama poté, co byla ve třech a půl letech na koncertě Natalie Gutman. „Na tenhle nástroj chci hrát!“ prohlásila tehdy. Na cello se tak začala učit v pouhých čtyřech letech a ráda rodičům pořádala domácí koncerty. V osmnácti odešla na studia do Německa, nejprve na Kronberg Academy, kde se vzdělávala pod vedením Franse Helmersona, a poté na Universität der Kunste v Berlíně (Jens-Peter Maintz). Své hráčské dovednosti si ještě rozšířila ve Francii – na Pařížské konzervatoři u Jeromea Pernooa a na Frankfurter Hochschule u Kristin von der Goltz (barokní violoncello).

Do myslí posluchačů i pořadatelů se dostala především díky cenám z významných interpretačních soutěží, jako jsou Mezinárodní soutěž P. I. Čajkovského nebo G. Enescua; jistě jsme ji zaznamenali také mezi semifinalisty snad nejprestižnějšího světového klání, Soutěže královny Alžběty v Bruselu. Mezi lety 2018–2021 pak byla pozvána do programu „BBC Umělec nové generace“, který pomáhá mladým talentovaným začínajícím umělcům se prosadit. Držitelka ceny Nadace Borletti-Buitoni a Ceny Leonarda Bersteina nyní vystupuje ve významných koncertních sálech (amsterdamský Concertgebouw, berlínský Konzerthaus, Lincoln Center) a festivalech – v roce 2023 např. spolu s Orchestrem curyšské Tonhalle a Paavem Järvim zahajovala Dvořákovu Prahu. Spolupracuje také s renomovanými dirigenty (Krzysztof Penderecki či Heinrich Schiff) a orchestry. Mezi ně se nedávno zařadila i Česká filharmonie, součástí jejíhož turné se Kobekina v létě 2024 stala. Pod taktovkou Jakuba Hrůši si tak odžila i svůj debut na BBC Proms. Tento významný rok, který přinesl také vydání jejího debutového alba „Venice“ (Kobekina nahrává exkluzivně pro Sony Classical), s ní nově mohou znovu prožít i posluchači, a to prostřednictvím dokumentu „Jetzt oder nie!“, natočeném německou stanicí ARD.

S dílem Bryce Dessnera už má určité zkušenosti – nahrála dvě jeho skladby pro sólové violoncello, „Tuusula“ a „Song for Ainola“, které se staly součástí Dessnerova alba Solos (vyšlo v roce 2024). Jeho hudba k ní mluví a užívá si nejen její emocionální hloubku, ale také určitý rockový nádech; Dessner zase obdivuje její hráčské schopnosti a lidský charakter. „V kulturně i politicky tak těžkých dobách je skvělé, že existuje takový pozitivní člověk s jasnou myslí,“ dodává Dessner na její adresu.

Jakub Hrůša je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, designovaným hudebním ředitelem Královské opery v Covent Garden (od září 2025) a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie. Nedávno zastával také funkce hlavního hostujícího dirigenta Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, Philharmonia Orchestra a Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra.

Je častým hostem nejlepších světových orchestrů včetně Vídeňských, Berlínských a Mnichovských filharmoniků, Newyorské filharmonie, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, orchestru lipského Gewandhausu, drážďanské Staatskapelle, Orchestru curyšské Tonhalle, Královského orchestru Concertgebouw, Orchestre de Paris, NHK Symphony nebo Clevelandského a Bostonského symfonického orchestru. Nastudoval operní představení pro Salcburský festival (Káťa Kabanová, s Vídeňskými filharmoniky v roce 2022), Vídeňskou státní operu, Royal Opera House a Opéra National de Paris. Je rovněž pravidelným hostem na festivalu v Glyndebourne a tři roky působil v roli hudebního ředitele projektu Glyndebourne On Tour.

Jakub Hrůša v posledních sezonách úzce spolupracoval s pěveckými i instrumentálními hvězdami, jako jsou Daniil Trifonov, Mitsuko Uchida, Hélène Grimaud, Behzod Abduraimov, Anne Sofie Mutter, Lisa Batiashvili, Joshua Bell, Yefim Bronfman, Rudolf Buchbinder, Gautier Capuçon, Julia Fischer, Sol Gabetta, Hilary Hahn, Janine Jansen, Karita Mattila, Leonidas Kavakos, Josef Špaček, Jean-Yves Thibaudet, Yuja Wang, Frank Peter Zimmermann, Alisa Weilerstein a další. 

Za své nahrávky získal řadu nominací a ocenění. Nejčerstvější je prestižní německá cena Opus Klassik „Dirigent roku“ za rok 2023, ocenění od International Classical Music Awards v kategorii Symfonická hudba za nahrávku Brucknerovy 4. symfonie a Cena německé kritiky za nahrávku Mahlerovy 4. symfonie, v obou případech s Bamberskými symfoniky. V roce 2021 získalo CD s houslovými koncerty Martinů a Bartóka, které natočil s Bamberskými symfoniky a Frankem Peterem Zimmermannem, nominaci na Gramophone Award. V témže roce byla jeho nahrávka Dvořákova Houslového koncertu se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu a Augustinem Hadelichem nominována na cenu Grammy. 

Jakub Hrůša pochází z Brna, kde se při gymnaziálních studiích věnoval hře na trombon a klavír a také dirigování. Absolvoval Akademii múzických umění v Praze, kde byl jeho učitelem i Jiří Bělohlávek. Momentálně je prezidentem sdružení International Martinů Circle a Společnosti Antonína Dvořáka. Stal se prvním držitelem Ceny sira Charlese Mackerrase. V roce 2020 od Akademie klasické hudby převzal Cenu Antonína Dvořáka a spolu s Bamberskými symfoniky získal Bavorskou státní cenu za hudbu.