Decca vydává kompletní Projekt Čajkovskij

O projektu

Projekt Čajkovskij, první zásadní spolupráce České filharmonie se Semjonem Byčkovem, který je nyní jejím šéfdirigentem a hudebním ředitelem, se v roce 2019 dočká slavnostního vyvrcholení. Během minulých sezón, od roku 2015, kdy byl projekt zahájen, se orchestr s dirigentem společně nořili do hudby Čajkovského. Prvním dvěma nahrávkám, které vydala společnost Decca v letech 2016 a 2017, se dostalo od kritiků nadšené odezvy a v roce 2019 absolvuje Česká filharmonie s hudbou Čajkovského rezidence jak ve své domovské Praze, tak v Tokiu, Vídni a Paříži. V srpnu tohoto roku vydá Decca Classics kompletní CD box nahrávek z Projektu Čajkovskij – všechny skladatelovy symfonie, tři klavírní koncerty s Kirillem Gersteinem, předehru-fantazii Romeo a Julie, Serenádu pro smyčce a symfonickou báseň Francesca da Rimini. Tento komplet je prvním cyklem Čajkovského skladeb, který Decca vydá po téměř čtyřiceti letech, a prvním vydaným ve vysokém rozlišení 94kHz/24 bitů.

„Projekt Čajkovskij vznikl, když jsem byl osloven, zda bych neměl zájem natočit s Českou filharmonií cyklus Čajkovského symfonií. Trvalo mi asi třicet vteřin, než jsem si uvědomil, že to je naprosto úžasný nápad. Pomyslel jsem si, že charakter České filharmonie a fakt, že její domovská země má své západní tradice a patří na Západ stejně jako na Východ, by mohly dát vzniknout velmi zajímavému pojetí Čajkovského hudby. Nebylo by to ani čistě ruské, ani čistě západní chápání Čajkovského, ale kombinace obou. A právě tím je, myslím, tento projekt tak mimořádně zajímavý – tak jako každá velká hudba je i ta Čajkovského v konečném důsledku univerzální.“

— Semjon Byčkov

Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone označil za jeden z předních světových orchestrů a která odehrála svůj první koncert v roce 1896 pod taktovkou Antonína Dvořáka, má pevné a úctyhodné tradice, které odrážejí její sepětí jak s kulturou střední Evropy, tak s bouřlivými dějinami její domovské země. V sezóně 2018-2019 přivítala Česká filharmonie ve svém čele Semjona Byčkova, který se tak stal čtvrtým nečeským šéfdirigentem a hudebním ředitelem orchestru v jeho stodvaadvacetileté historii. „Už po velice krátké době od chvíle, kdy se Semjon Byčkov stal naším šéfdirigentem a hudebním ředitelem, jsme poznali, že to bylo mimořádně šťastné spojení. Jak jsme slyšeli na turné po Spojených státech, v Německu a ve Vídni, ono vzájemné naladění mezi dirigentem a orchestrem funguje skvěle, ať už v Čajkovském nebo v Dvořákovi. Hudebníci, mí kolegové i já věříme, že je stejně tak dobře slyšet i na novém kompletu nahrávek Čajkovského, a jsme velmi šťastní, že na začátku našeho vzájemného vztahu stojí takováto krásný a mnohostranný hudební zážitek.“

Speciálním rysem Projektu Čajkovskij je využití vyčerpávající výzkumné metodologie, s jejíž pomocí si orchestr a dirigent postupně budovali celistvé chápání jednotlivých skladeb. Ačkoli Česká filharmonie byla svým vztahem k dílu Čajkovského již dříve známá, tento nový projekt vyžadoval pečlivé nastudování některých dříve neznámých děl – například symfonie Manfred. Stejně důležité pro projekt a stejně detailní bylo i znovuobjevování skladeb, které již světové orchestry natočily bezpočtukrát, kde bylo třeba rozsáhlým výzkumem a studiem partitur nalézt motivaci a naléhavou potřebu je natočit znovu.

První nahrávkou v rámci projektu byla v roce 2016 Patetická symfonie spolu s předehrou-fantazií Romeo a Julie a v roce 2017 následovala Symfonie Manfred. První nahrávka byla časopisem Gramophone vyhlášena „Tipem redakce“. Recenze tohoto časopisu chválila „mocně působivou, pustošivou“ Patetickou a o Romeovi a Julii autor prohlásil, že „působí důvěrně a vroucné, prosté a neafektované podání České filharmonie tento rys jen podtrhuje“. Symfonii Manfred vyhlásil týdeník Sunday Times albem týdne i jednou ze sta nejlepších nahrávek roku a napsal o ní, že „po této vynikající nahrávce bude dalších pětice kanonických symfonií očekávána s velkou netrpělivostí“.

Před nahráváním provedl Byčkov s orchestrem každou ze skladeb nejprve živě na koncertech, poté ji na nějakou dobu odložili a teprve s určitým časovým odstupem ji znovustvořili v nahrávacím studiu. Při práci ve studiu měl každý člen orchestru možnost poslechnout si mezi nahrávacími frekvencemi dosavadní výsledek a hráči byli aktivně vyzýváni, aby se vyjádřili k tomu, zda by nebylo vhodné nahrávání opakovat. Takovýto způsob práce podtrhuje osobní vztah každého hráče k nahrávce a jeho odpovědnost za ni – a také význam jednotlivce pro celek.

Projekt Čajkovskij, který pomohl České filharmonii přejít k novému vedení, představuje silný a šťastný začátek jejího tvůrčího partnerství s jejím novým hudebním ředitelem a šéfdirigentem. Tento počin, pro nějž byl charakteristický naprostý ponor do skladatelova světa jak v koncertní síni, tak v nahrávacím studiu, je příznačný pro detailní a hloubkový způsob práce Semjona Byčkova – a je to první z několika takovýchto objevitelských cest, na něž se Česká filharmonie vydá. V nejbližší budoucnosti se bude se svým šéfdirigentem podrobně zabývat dílem Gustava Mahlera, a bude tak pokračovat v propojování tradic Východu a Západu.

Videoupoutávka

Koncerty na podporu projektu