Fotografie ilustrujicí stránku  Josef Špaček a Česká studentská filharmonie

Josef Špaček a Česká studentská filharmonie

Česká filharmonie

Společně s festivalem Lípa Musica vás zveme do Dvořákovy síně pražského Rudolfina na mimořádný koncert, na němž se dlouholetý koncertní mistr České filharmonie Josef Špaček představí nejen jako houslista, ale vůbec poprvé také jako dirigent. Pod jeho taktovkou zahraje Česká studentská filharmonie.

Vzdělávací programy
Děti od 11 let s rodiči, dospívající a dospělí
Program

Felix Mendelssohn-Bartholdy
Koncert pro housle a orchestr e moll, op. 64

Wolfgang Amadeus Mozart
Symfonie č. 35 D dur „Haffnerova“, K 385

Účinkující

Česká studentská filharmonie
Josef Špaček
housle, dirigent

Petr Kadlec průvodce

Fotografie ilustrujicí událost Josef Špaček a Česká studentská filharmonie
Rudolfinum — Dvořákova síň
26. 9. 2020  sobota — 19.30
Volná místa
Cena od 230 do 550 Kč

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Koncert 27. září je zrušen.

„Rád bych pro Tebe v zimě napsal houslový koncert. Jeho začátek v e moll mi pořád běží hlavou a vůbec mi nedopřává pokoje! (…) Nesměj se mi příliš… [Pokud jde o koncert…] pořád jenom tápu…“ (Felix Mendelssohn-Bartholdy v dopise Ferdinandu Davidovi, svému příteli a prvnímu interpretovi Houslového koncertu)

„Němci mají čtyři houslové koncerty. Největší, nejvíc nesmlouvavý je Beethovenův. Brahmsův s ním ve své vážnosti soupeří. Nejkouzelnější houslový koncert napsal Max Bruch. Ale nejniternější, skutečný klenot srdce, je Mendelssohnův koncert.“ (Joseph Joachim, slavný německý houslista a jeden z prvních interpretů Houslového koncertu)

„Jen těžko najdeme v dějinách umění takový příklad hlubokého sjednocení všeho, co přinesla minulost a zároveň tak pronikavého pohledu do budoucnosti jako v díle Wolfganga Amadea Mozarta. Byl jedním z trojice vídeňských klasiků. To historicky. Ale stále zůstane klasikem v hlubším slova smyslu. Totiž v tom, jak obrovitost své hudební invence, nepřehledné moře nápadů a fantazie, dovedl podřídit kázni a jasné formě. Je radostný, smutný vážný, rozpustilý, monumentální, hravý, okázale virtuózní a ukázněně prostý a mohli bychom jmenovat dále, aniž bychom řekli všechno, protože slovy se hudba vůbec popisovat nedá. Tu je třeba poslouchat. Zachovat si prosté, hluboce chápající srdce a otevřenou, nezaujatou mysl.

Pak mu můžeme rozumět. Podaří-li se nám to jen trošičku, budeme jej milovat. (…) Mozart napsal svou první symfonii, když mu bylo 8 let. V šestadvaceti jich měl za sebou už několik desítek. Starosta jeho rodného města, Salcburku, Sigmund Haffner, byl tehdy povýšen do šlechtického stavu. Oslavoval to jaksepatří nákladně a objednal si také u Mozarta symfonii. Ten ji napsal v několika dnech… V jeho díle je to symfonie opravdu důležitá, protože v ní dosáhl až do té doby největší vyrovnanosti všech prostředků. Je tu skvělá kompoziční práce, velkolepá forma, vznešenost a pathos a okouzlující nápady melodické, rytmické i harmonické. Řád a fantazie se prostupují v jediný celek.“ (Ivan Medek, hudební publicista)