Fotografie ilustrujicí stránku  Leonidas Kavakos Česká filharmonie

Česká filharmonie • Leonidas Kavakos


Česká filharmonie

Když v prosinci minulého roku vystoupil s Českou filharmonií Leonidas Kavakos poprvé v dvojroli sólisty a dirigenta, bylo zřejmé, že hráči i sólista si budou chtít toto spojení co nejdříve zopakovat.

Koncert z řady A
Délka programu 2 hod

Program

Wolfgang Amadeus Mozart
Koncert pro housle a orchestr č. 3 G dur „Straßburg“, K 216

Wolfgang Amadeus Mozart
Symfonie č. 25 g moll, K 183
–––
Johannes Brahms
Symfonie č. 1 c moll, op. 68

Účinkující

Leonidas Kavakos housle, dirigent

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Leonidas Kavakos

Rudolfinum — Dvořákova síň

9. 6. 2021  středa 19.30
Zrušeno
10. 6. 2021  čtvrtek 19.30
Zrušeno
11. 6. 2021  pátek 19.30
Zrušeno
Cena od 290 do 1400 Kč

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Když v prosinci minulého roku vystoupil s Českou filharmonií Leonidas Kavakos poprvé v dvojroli sólisty a dirigenta, bylo zřejmé, že hráči i sólista si budou chtít toto spojení co nejdříve zopakovat. Hudební i lidské porozumění mezi nimi bylo patrné na pódiu i v hledišti, a jakmile se naskytla příležitost svěřit jeden z programů nové sezony této mimořádné umělecké osobnosti, neváhali jsme ani vteřinu. Minulý program byl poctou Ludwigu van Beethovenovi, tentokrát zvolil Leonidas Kavakos pro svá pražská vystoupení díla Mozartova a Brahmsova. Symfonii i houslový koncert, které uslyšíte v první části programu, jsou díly velmi mladého skladatele. Houslový koncert G dur napsal Mozart v devatenácti letech a Symfonii g moll dokonce v pouhých sedmnácti. V dopise svému otci nazval koncert G dur „Štrasburským koncertem“, což muzikologové přisuzují použití místního tanečního tématu v úvodu třetí věty. Symfonii se zase přezdívá „Malá g moll“, aby se odlišila od své slavnější jmenovkyně s pořadovým číslem 40. Proslavil ji český filmový režisér Miloš Forman, když si ji vybral jako úvodní hudbu svého slavného filmu Amadeus.

„Hoch auf’m Berg, tief im Tal grüß ich dich viel tausend mal!“ „Z výšky hor, z hlubin údolí, pozdravuji tě nastotisíckrát!“ Pastýřskou píseň s tímto textem slyšel Brahms v Alpách a jako narozeninový pozdrav Claře Schumannové ji vložil do úvodu čtvrté věty své první symfonie. Díky kompozičnímu mistrovství i použití parafráze na Ódu na radost bývá tato symfonie někdy nazývána Beethovenovou Desátou.

Účinkující

Leonidas Kavakos  housle
Leonidas Kavakos

LEONIDAS KAVAKOS
housle, dirigent

Leonidas Kavakos je znám po celém světě jako houslista a umělec vzácných kvalit. Proslul na nejvyšší úrovni svou virtuozitou, výjimečnou muzikalitou a integritou svého přednesu. Spolupracuje s předními světovými orchestry a dirigenty a nahrává výhradně u hudebního vydavatelství Sony Classical.

V životě měl tři důležité mentory – Steliose Kafantarise, Josefa Gingolda a Ference Radose, se kterým stále ještě pracuje. Ve věku 21 let Kavakos zvítězil ve třech velkých soutěžích: v Sibeliově soutěži v roce 1985 a v Paganiniho a Naumburgově soutěži roku 1988. Tento úspěch vedl k nahrávce Sibeliova původního Houslového koncertu (1903/4), prvního záznamu této verze v dějinách, která získala cenu časopisu Gramophone „Koncert roku 1991“.

Kavakos nyní nahrává exkluzivně pro společnost Sony Classics. Na nejnovějším CD, vydaném v říjnu 2019 s předstihem k 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena, které oslavíme v roce 2020, nahrál společně se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu Beethovenův Houslový koncert a spolu se členy tohoto orchestru ještě jeho Septet. V jubilejním roce bude Kavakos Beethovenův Houslový koncert současně hrát a dirigovat s mnoha orchestry v Evropě i v USA. Bude také hrát kompletní cyklus jeho houslových sonát v Šanghaji, Kantonu, Miláně a Římě a dávat sólové beethovenské recitály na mnoha místech, například v Londýnské Wigmore Hall, v Barceloně, Parmě nebo Kodani.

V roce 2007 nahrál Kavakos všechny Beethovenovy Houslové sonáty s Enricem Pacem, a toto CD získalo cenu ECHO Klassik „Instrumentalista roku“. Časopis Gramophone jej jmenoval „Umělcem roku 2014“.

Další ocenění získal v roce 2017, kdy mu byla udělena prestižní dánská Hudební cena Léonie Sonningové, kterou každoročně získá mezinárodně uznávaný skladatel, dirigent, instrumentalista či zpěvák. Předchozími oceněnými byli Daniel Barenboim, Leonard Bernstein, Pierre Boulez, Alfred Brendel, Benjamin Britten, Dietrich Fischer-Dieskau, Yehudi Menuhin, sir Simon Rattle, Mstislav Rostropovič, Arthur Rubinstein a Dmitrij Šostakovič.

Srpen 2019 byl pro Leonidase Kavakose nabitým měsícem: po festivalu ve Verbier, kde měl recitál s Jevgeniem Kissinem a jako sólista a dirigent festivalového komorního orchestru spolu s violistou Antoinem Tamesitem provedl Mozartovu Koncertantní sinfonii, zahrál Beethovenovo Klavírní trio na Tanglewoodském hudebním festivalu, kde mu byli partnery violoncellista Yo-Yo Ma a klavírista Emanuel Ax, s nímž poté v duu hrál i Beethovenovy Houslové sonáty. Srpen zakončil s Bostonskými symfoniky, s nimiž vystoupil jako sólista v Beethovenově Houslovém koncertu a dirigent Dvořákovy Symfonie č. 7.

Kavakos byl také jako „hvězdný umělec“ pozván na festival v Lucernu, kde spolu s Yannickem Nézet-Séguinem vystoupil s Lucernským festivalovým orchestrem a dále jako sólista spolupracoval s Mariinským orchestrem a Valerijem Gergievem, s Vídeňskými filharmoniky a Andrésem Orozco-Estradou a své působení na festivalu završil recitálem s klavíristkou Yujou Wang.

V sezoně 2019/2020 se Leonidas Kavakos kromě koncertů s významnými orchestry v Evropě a ve Spojených státech amerických opět spojí s klavíristou Emanuelem Axem a violoncellistou Yo-Yo Mou a společně zahrají Beethovenova tria a sonáty v newyorské Carnegie Hall. Zúčastní se také dvou asijských turné – nejprve jako sólista se Singapurskými symfoniky a Filharmonií Soul, představí se i na sólovém recitálu ve Velkém národním divadle v Pekingu, poté na jaře vystoupí s Hongkongskou filharmonií a s Tchajwanským národním symfonickým orchestrem a následně společně s Enricem Pacem zahrají Beethovenovy Houslové sonáty v Šanghaji a Kantonu.

V poslední době se Leonidas Kavakos výrazně vyprofiloval jako dirigent; řídil Londýnský symfonický orchestr, Newyorskou filharmonii, Houstonské a Dallaské symfoniky, kolínský Gürzenich-Orchester, Budapešťský festivalový orchestr, Vídeňské symfoniky, Evropský komorní orchestr, Národní akademii svaté Cecílie, festivalový orchestr Hudebního máje ve Florencii, Filharmonii benátského divadla La Fenice a Symfonický orchestr Dánského rozhlasu. V nadcházející sezoně se vrátí ke dvěma orchestrům, s nimiž si jako houslista a dirigent vytvořil úzké vazby: Orchestre de la Suisse Romande a Orchestre philharmonique de Radio France. V této sezoně také jako sólista a dirigent vystoupí s Českou filharmonií, Německým symfonickým orchestrem Berlín a Národním orchestrem italského rozhlasu Turín.

Leonidas Kavakos se narodil a vyrůstal v hudební rodině v Aténách, kde se nyní každoročně podílí na vedení mistrovských kurzů pro housle a komorní hru, které přitahují houslisty a soubory z celého světa a jsou odrazem jeho upřímné snahy dále předávat hudební vědomosti a tradice. Součástí této tradice je umění výroby houslí a smyčců, které Kavakos považuje za velké mystérium a dodnes neodhalené tajemství. Kavakos hraje na housle „Willemotte“ Stradivarius z roku 1734 a dále vlastní moderní housle, které vyrobili F. Leonhard, S. P. Greiner, E. Haahti a D. Bagué.

Skladby

Wolfgang Amadeus Mozart
Koncert pro housle a orchestr č. 3 G dur, KV 216

Na jaře roku 1773 se Wolfgang Amadeus Mozart vrátil do rodného Salcburku ze své třetí cesty po Itálii. Mohl se pyšnit třemi úspěšnými operními premiérami v Miláně, setkáním s významnými osobnostmi včetně Josefa Myslivečka i Řádem zlaté ostruhy, jež mu udělil papež Klement XIV. Vrátil se jako zdatný skladatel, který se už nadobro vymanil z role zázračného dítěte. V salcburském arcibiskupském dvorním orchestru se stal koncertním mistrem (na dvorního kapelníka byl v sedmnácti letech ještě příliš mladý), přičemž příležitostně vystupoval s houslemi jako sólista i mimo Salcburk. Snad pravě souhrn těchto okolností způsobil, že se poprvé a naposledy ve své kompoziční kariéře zaměřil právě na housle. Díky tomu vzniklo pro tento nástroj pět koncertů (první v roce 1773, ostatní roku 1775), z nichž jeden z nejpůvabnějších, Koncert pro housle a orchestr č. 3 G dur, KV 216, dnes uslyšíme. Nevíme přesně, pro jakou příležitost skladba vznikla a kdo byl jejím prvním interpretem, předpokládáme však, že se hrála na salcburském dvoře, a to v podání dvorního houslisty Antonia Brunettiho. Pro něj Mozart upravoval koncerty tak, aby vyhovovaly jeho požadavkům.

Koncert G dur je rozvržen podle vzoru Antonia Vivaldiho do tří vět. Otevírá ho energické Allegro, jehož téma si Mozart vypůjčil ze své opery Il re pastore. Ne snad proto, že by se mu nedostávalo invence, ale spíše z důvodu, že téma houslovému partu slušelo ještě víc než vokální lince. Následuje nebesky okouzlující Adagio s taneční střední částí v dechových nástrojích, jediná věta všech Mozartových houslových koncertů, kde jsou předepsány namísto hobojů dvě flétny. Obě věty uzavírají kadence, které skladatel nevypsal do not, je tedy na sólistovi, zda zvolí vypracované kadence jiných autorů, nebo si vytvoří vlastní. Živé taneční Rondo ve francouzském stylu (skladatelem nazváno "Rondeau") obsahuje přinejmenším jednu citaci francouzské lidové melodie určenou zřejmě pro intelektuální pobavení tehdejšího publika, jež se ji pokoušelo identifikovat. Celý koncert ukončuje Mozart se svou charakteristickou nepředvídatelností: namísto orchestrálního tutti se s posluchači loučí skupina dechových nástrojů v zeslabené dynamice a hudba se rozplývá jakoby do ztracena.

Wolfgang Amadeus Mozart
Symfonie č. 25 g moll, K 183
Johannes Brahms
Symfonie č. 1 c moll op. 68
Tak copak vás zajímá?
Zavřít
Zavřít
Tak copak vás zajímá?